Jana Ošlejšková, František Pavlík, Miriam Dzuráková, Igor Konvit: Ohrožení kulturních památek povodněmi z přívalových srážek, poster na 10. ročníku sympózia GIS Ostrava, špeciálna cena Slovenského vodohospodárskeho podniku, š.p. OZ Bratislava, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 21.–23.1.2013
Pozvánka GIS Day 2017 na Prírodovedeckej fakulte UK v Bratislave
Ohrožení kulturních památek povodněmi z přívalových srážek
1. OHROŽENÍ KULTURNÍCH PAMÁTEK
POVODNĚMI Z PŘÍVALOVÝCH SRÁŽEK
FLASH FLOOD HAZARD THREAT ON CULTURAL MONUMENTS
Abstract
Uniform evaluation of potential level of threat for selected categories of monuments and protected As a part of the implementation process Flood Directive into the laws of the Czech Republic, Brno
areas by significant natural, industrial and agricultural risks for the whole territory of the Czech branch staff of T.G.Masaryk Water Research Institute developed a method of identifying critical
Republic, is an important basis for the creation of methodology for evaluation of cultural heritage. points for the assessment of the threat of flash flooding in urban areas. The article describes the
One of the risks is the threat of flash floods. EU members states are legally obliged to assess flood process of identifying areas potentially affected by flooding, including the tools and selection
risk according to Directive of the European Parliament and of the Council 2007/60ES on the criteria in relation to the vulnerability of cultural heritage as an important historical document and
assessment and management of flood risks. development of the society.
Úvod
Cílem projektu „Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených
přírodními a antropogenními vlivy“ je vyhodnotit míru potenciálního ohrožení vybraných kategorií
památek (národní kulturní památky - NKP a památky světového kulturního dědictví - UNESCO) a
chráněných území (městské, vesnické, archeologické a ostatní památkové rezervace) významnými
přírodními, průmyslovými a zemědělskými riziky. Jedním z posuzovaných rizik je i ohrožení
povodněmi z přívalových srážek.
Povodně z přívalových srážek jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém
období desítek minut až několika hodin dochází k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její
kulminaci většinou nastává podobně rychlý pokles. Přívalové srážky mohou vyvolat povodeň
zejména na povodích malých toků, a to v kterékoliv oblasti České republiky.
Metoda kritických bodů
K posouzení míry ohrožení urbanizovaných území povodněmi z přívalových srážek byla pracovníky
brněnské pobočky VÚV TGM, v.v.i., vyvinuta metoda identifikace tzv. kritických bodů (Drbal, 2009).
Kritické body představují závěrové profily ploch rozhodujících z hlediska tvorby soustředěného
povrchového odtoku a transportu splavenin z přívalových srážek, které mohou mít nepříznivé
účinky pro zastavěná území obcí. Příklad stanovení kritických bodů v programu ArcGIS 9.3
Pro identifikaci kritických bodů bylo využito nástrojů ArcGIS 9.3 a nadstavby ArcHydro, a to na
podkladu DMT s buňkou o velikosti 10x10 m s využitím vektorové vrstvy intravilánů sídel.
Základní vstupní data
• TOPOGRID – digitální model terénu na podkladu výškopisu ZABAGED® (poskytovatel ČÚZK);
• DIBAVOD – digitální databáze vodohospodářských dat jako zdroj informací o základních
hydrografických poměrech v povodích (VÚV TGM, v.v.i.);
• CORINE land cover – stanovení využití území (CENIA);
Stanovení kritických bodů - postup • ortofotomapy (CENIA);
• hranice intravilánu obcí – upravená vrstva „Bloky budov“ DMÚ25 (VGHMÚř, Dobruška).
1. Vygenerování drah soustředěného odtoku (DSO)
2. Vymezení kritických bodů jako průsečíků DSO se stanovenou hranicí intravilánu Aplikace metody na památkové lokality
3. Stanovení přispívajících ploch kritických bodů a vybraných fyzicko-geografických Jako příklad aplikace metody identifikace kritických bodů při posuzování potenciální ohroženosti
charakteristik (průměrný sklon, využití území, procentuální zastoupení orné půdy) kulturních památek povodněmi z přívalových srážek uvádíme NKP Zámek Valtice.
Na základě provedených analýz byl kritický bod lokalizován u spodní hranice areálu v blízkosti
4. Finální výběr kritických bodů dle stanovených kritérií objektu zámku. Povodí identifikovaného kritického bodu je v horní části intenzivně zemědělsky
využíváno, ve spodní části se rozkládá zámecký park, který je součástí NKP.
Kritéria výběru
- velikost přispívající plochy 0,3 – 10 km2 Nebo
- průměrný sklon přispívající plochy ≥ 3,5 % - podíl plochy orné půdy v povodí < 40 %
- podíl plochy orné půdy v povodí ≥ 40 % - velikost přispívající plochy 1,0 – 10 km2
- ukazatel kritických podmínek ≥ 1,85 - průměrný sklon přispívající plochy ≥ 5 %
1 2
Narušená zeď zámecké zahrady ve Valticích vlivem
přívalové srážky (nahoře).
3 4 Mapa potenciálního ohrožení lokality NKP Zámek Valtice
povodněmi z přívalových srážek (vlevo).
Terénním průzkumem bylo v horních částech zámecké zahrady v dráze soustředěného odtoku
zjištěno porušení zámecké zdi, dále byla pod tímto místem, v nižších polohách zahrady směrem
k zámku, jasně patrná sedimentační zóna. Dle správce zámecké zahrady došlo k poškození zdi
srážkoodtokovou událostí přibližně před 40 lety. Z průzkumu tedy vyplynulo, že místem ohrožení
není identifikovaný kritický bod, ale výše položené místo narušené zámecké zdi (toto území však
nebylo při prostorových analýzách zahrnuto v intravilánu). V dalším řešení budou tedy vstupní
vrstvy zpřesněny na základě ortofotomap a terénních šetření, včetně doplnění o plochy kulturních
památek a chráněných území.
Závěr
V rámci celého území ČR bylo identifikováno 9 261 kritických bodů. Informace o jejich
lokalizaci jsou k dispozici na stránkách www.povis.cz v gesci MŽP ČR. Aplikace zvolené metody kritických bodů prokázala, že lze tento postup při určité modifikaci
vstupních dat použít pro hodnocení ohrožení kulturních památek povodněmi z přívalových srážek.
Dále bude tento postup rozšířen a použit na ostatní vybrané kulturní památky a chráněná území tak,
aby výsledky mohly být uplatněny při sestavení komplexní metodiky, kategorizující památky dle míry
jejich potenciálního ohrožení přírodními jevy.
KONTAKT: Příspěvek byl zpracován za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci Programu
aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), v projektu
Mgr. Jana Ošlejšková, Ing. František Pavlík, Ing. Miriam Dzuráková, Mgr. Igor Konvit DF12P01OVV035 Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami
ohrožených přírodními a antropogenními vlivy.
jana_oslejskova@vuv.cz, frantisek_pavlik@vuv.cz, miriam_dzurakova@vuv.cz, igor_konvit@vuv.cz
Literatura: Drbal, K. a kol. (2009) Metodický návod pro identifikaci KB. Brno, Ministerstvo životního prostředí ČR, 7 s.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. | Podbabská 2582/30, 160 00 Praha 6 | +420 220 197 111 | info@vuv.cz, www.vuv.cz
Pobočka Brno | Mojmírovo náměstí 16, 612 00 Brno-Královo Pole | +420 541 126 311 | info_brno@vuv.cz
Pobočka Ostrava | Macharova 5, 702 00 Ostrava | +420 595 134 800 | info_ostrava@vuv.cz