Článek Mentoring nám otevírá dveře popisuje zkušenosti z mentoringového projektu pro sociální pracovníky. Zmiňuje také genderové aspekty, které se při mentoringu objevují.
Zveřejněno v internetovém zpravodaji Rovné příležitosti v souvislostech č. 3/2019 s tématem Gender v mentoringu
Hranice a profesionální role v praxi sociálního pracovníka
Mentoring nam otevira dvere
1. Mentoring nám otevírá dveře
Lenka Šimková, vedoucí projektu Mentoring nám otevírá dveře (za přispění Lucie Ditrychové a
Zuzany Skřičkové)
Projekt Mentoring nám otevírá dveře, který realizovala zatím ve dvou fázích Profesní
komora sociálních pracovníků, z.s. za podpory Nadace J&T, je primárně zaměřený
především na podporu profesionálů při výkonu profese, téma genderu v něm není ze
strany poskytovatele nijak zdůrazňováno, ale pokud se, stejně jako jiná témata, objeví,
neopomineme jej.
V rámci mentoringu, jak ho pojímáme, jsou primární otázky, jež přinášejí mentees, projekt
je cílen jak na předávání zkušeností z praktické práce s různými cílovými skupinami
klientů, tak i na předávání zkušenosti ze spolupráce uvnitř týmů profesionálů.
Témata spojená s genderem mentorky, jež v mentorské skupině PKSP prozatím působí
(stávající mentorskou skupinu tvoří tři ženy, do budoucna však vnímáme jako velmi
žádoucí vyškolit také mentory – muže), zaznamenaly v těchto situacích:
• Sociální pracovnice, jež pracuje s párem, cítí nutnost vybalancovat jak u sebe, tak i u
daného páru určitou "nevyváženost" danou tím, že jde o dvě ženy a jednoho muže.
Zvláště při práci s párem v konfliktu toto může být velmi citlivá situace.
• Mentee zmiňuje novou situaci v organizaci (místo dlouholeté ředitelky nyní organizaci
vede ředitel - muž), všímá si mužských a ženských strategií řízení, způsobů komunikace
apod.
• Objevilo se i "tradiční" genderové téma, a to sladění pracovního a rodinného času,
konflikt role pracovnice a role matky.
• Mentee popisuje situaci, kdy nastoupila coby nová pracovnice do původně čistě
mužského kolektivu. Bezprostředně po nástupu začala vnímat potřebu ujmout se určitých
nepsaných a nijak neformalizovaných úkolů a činností v organizaci. Šlo například o
zajištění řádného úklidu kanceláří a prostor organizace, jakési vyladění a zútulnění
pracoviště, v případě návštěv v organizaci zajištění jejich pohoštění. Mentee komentovala
tuto svoji aktivitu jako čistě dobrovolnou, kterou ostatní kolegové - muži zaznamenali a
výrazně ocenili.
Ani v jednom z popsaných případů však nešlo o centrální téma, na němž by mentorka s
mentee pracovala, vždy šlo spíše o dokreslení dalších okolností, jež na centrální téma
měly nějaký vliv.
Když se podíváme na samotný projekt Mentoring nám otevírá dveře, tak se nám objeví
téma genderu v našich úvahách o tom, že by bylo velmi vhodné časem doplnit mentorskou
skupinu také o mentory – muže. Na straně potenciálních mentees mohou být některá
témata vnímána jako veskrze ženská či mužská, také na straně mentorů a mentorek tomu
tak může být a zároveň mezi všemi těmito jednotlivci mohou být značné individuální
rozdíly. Pestrost přístupů, přítomnost mužů i žen v mentorské skupině i její větší velikost
může přinést všem zúčastněným větší užitek a více inspirace.