Chcete vědět víc? Mnoho dalších prezentací, videí z konferencí, fotografií i jiných dokumentů je k dispozici v institucionálním repozitáři NTK: http://repozitar.techlib.cz Would you like to know more? Find presentations, reports, conference videos, photos and much more in our institutional repository at: http://repozitar.techlib.cz/?ln=en

1. 0,5 l
Referát historického fondu NTK vás zve na výstavu
Výstava dokumentů z oblasti pivovarnictví
Autoři: Výstava potrvá Národní technická knihovna
Národní technická knihovna od 11. prosince 2010 Technická 6
ve spolupráci s Ing. Pavlem Vojtou do 15. ledna 2011 Praha 6
Hlavní sponzor výstavy
Pivovar Kynšperk

2. Roztočte pípy!
Výstava Roztočte pípy! je vizuálním a textovým jenom odborná chemicko-potravinářská disciplína,
průhledem do pivovarnictví a pivovarnické literatury proto si výstava všímá i kulturně-historických sou-
z historického fondu Národní technické knihovny vislosti jako pivo v kramářských písních či v pís-
(NTK). Téma pivovarnictví je zasazeno do širšího ních sebraných Čeňkem Zíbrtem. A protože je pivo,
kontextu kvasné a potravinářské chemie. To podobně jako víno, múzickým nápojem, uvede nás
znamená, že například dílo průkopníka českého výstava i do literárních sfér poetickými texty Ivana
moderního pivovarnictví Františka Ondřeje Poupěte Wernische a Petra Hrušky. Výstava Roztočte pípy!
je zde zasazeno do souvislostí díla inovátora po- má i svou výtvarnou rovinu, kterou ztělesňuje soubor
travinářské chemie Justa von Liebiga, mimocho- pivních linorytů Františka Müllera.
dem vynálezce instantní kostky hovězího bujónu. Výstava se skládá z několika oddílů s názvy: Pivo-
Pivovarnická literatura je spojená s historickým varnictví v historickém fondu a obecně, Kvasná
fondem NTK také osobou Josefa Karla Napoleona a potravinářská chemie, Balling a jeho předchůdci,
Ballinga, předního představitele kvasné chemie, Balling a jeho pokračovatelé, Pivo v životě lidu
a tedy také pivovarnictví. Výstava se stručně českého, Pivo v kramářských písních, Byl jednou
věnuje i činnosti Ballingových předchůdců (F. O. jeden svět a Sex, pivo a rock´ n´roll.
Poupě) a dědiců (A. Bělohoubek). Pivovarnictví není
Rudolf Bruner-Dvořák, Branický pivovar
Datace snímku technického zařízení není známa, ale nepochybně byl záběr pořízen
záhy po dokončení pivovaru, či dokonce těsně před jeho otevřením. Společenský
pivovar pražských sládků v Braníku zahájil činnost 5. září 1900. Na výzdobě budovy
se podílel Mikoláš Aleš, který byl i autorem znaku pivovaru.
Foto ze soukromého archivu Pavla Scheuflera
Roztočte pípy!

3. Dejte starým knihám nový život!
Národní technická knihovna zahájila kampaň
s názvem Dejte starým knihám nový život!, která
je realizována v rámci služby eBooks on Demand
(EOD).
Prostřednictvím služby EOD nabízíme digitalizaci
historických knih na objednávku. Skenujeme au-
torsky volná díla, konkrétně knihy vydané v letech
1500–1910 z fondu NTK.
Zákazníci mají možnost vybírat z více než 100 000
historických knih. V krátké době po objednání obdrží
Ernst Haeckel: Natürliche Schöpfungsgeschichte
PDF soubor s obrazem knihy naskenovaným ve
Berlin, 1870. vysoké kvalitě a jeho textovou podobou (OCR).
V takto zhotovené e-knize je možné fulltextově
vyhledávat, lze kopírovat a samozřejmě také tis-
knout. Díky OCR je zajištěn např. převod novogo-
tického písma do latinky.
Doručené e-knihy patří zákazníkovi a v NTK je zá-
roveň uložíme do digitální knihovny. Po dvou
měsících je zdarma zpřístupníme široké veřejnosti
na Internetu.
Službu EOD poskytuje téměř 30 knihoven ve 12
evropských zemích a jejich počet stále roste. Z do-
mova je tak možno objednat kopii historické knihy
z knihoven od Portugalska až po Estonsko bez
nutnosti navštívit knihovnu. Služba není vázána
Albrecht Dürer: Underweysung der messung mit dem zirckel
na registraci v knihovně a vše, od objednávky po
und richtscheyt in Linien ebnen unnd ganzten corporen. stažení e-knihy, lze vyřídit online.
Gedruckt zu Nürnberg, 1525.
V České republice kromě Národní technické
knihovny poskytují službu EOD rovněž Moravská
zemská knihovna v Brně, Vědecká knihovna v Olo-
mouci a Knihovna Akademie věd ČR. Nově lze
digitalizaci objednat také v Knihovně Divadelního
ústavu a Národní lékařské knihovně.
Více o EOD:
http://www.books2ebooks.eu/
http://eod.techlib.cz/
August Kekulé… Lehrbuch der organischen Chemie, oder, der Chemie der Kohlenstoffverbindungen.
Erlangen, 1861
Jean Pikard: Ouvrages de Mathématique de M. Picard.
Amsterdam, 1736.
Služba eBooks on Demand (EOD)

4. Kynšperk nad Ohří – pivovar (Königsberg) Po osvobození Československa a skončení druhé
světové války došlo k totálním změnám – do pivo-
Na sklonku středověku se jako majitelé varu byl dosazen národní správce (Eduard Petřík)
kynšperského pivovaru objevují Šlikové, kteří vlád- a vše se blížilo ke znárodnění. Produkce byla i nadále
li městečku až do konce 16. století. Pošlikovským nadprůměrná, nicméně postupně klesala. Pivovar
vlastníkem Kynšperka se stal Kašpar Belvic z Nos- byl shledáván neperspektivním, upřednostňováván
tvic, jenž již roku 1603 přenechal část svého zboží byl především chebský a z opačné strany karlo-
(posléze celé) obci i s panskou sladovnou. Po varský. Pivovar pracoval pod názvem Kynšperský
pobělohorských konfiskacích připadl Kynšperk pivovar a pod správou ONV Kynšperk, později
Metternichům, kteří zde vládli více než jedno byl vedený jako „komunální podnik“ Stačila se
.
století. Teprve roku 1734 je nakrátko nahradil an- ještě rekonstruovat varna a zefektivnit lahváren-
glický šlechtic Cornway z Waterforthu, jímž na- ská stáčírna, po roce 1950 však nastával soumrak
stalo období častého střídání vlastníků. Statek byl a pivovar byl zrušen.
dokonce rozdělen na dvě části – horní a dolní. Po
napoleonských válkách získali už opět sjednocené
panství Fleissnerové, baroni z Wostrowitz a roku Pavel Jákl
1840 další „novošlechta, Haasové z Hasenfelsu.
“ Spolupracovník Pivovarského muzea v Kostelci
Za nich dostal místní pivovarský podnik svou finál- nad Černými Lesy
ní podobu, když se zastarávající provozy moderni-
zovaly. Někdy ve druhé polovině 60. let 19. století
byl dosavadní pivovar stavebně rozšířen a vy-
baven strojním pohonem. Gustav Haas vedl pivo-
var ve vlastní režii, sládkem byl Kašpar Krämling,
člen významného chebského sladovnického rodu.
Krämlingovým nástupcem se stal jiný význačný
pivovarník dané éry Albert Haberzettl, který působil
v Kynšperku až do roku 1892.
Na přelomu 19. a 20. století byl kynšperský pivo-
var od základu přebudováván v prakticky nový pod-
nik, když z předešlého zůstala stát pouze sladovna
a část staršího sklepního hospodářství. Sladovna
byla stavebně zvýrazněna hranolovitým hvozdem,
což však byl důsledek předchozích modernizací.
Nový pivovar měl vzezření ryze průmyslového pod-
niku odpovídajícího době, v níž vznikal. Spilka byla
zčásti vybavena betonovými káděmi. Pivovar byl
produkčně propočítán na roční výstav možných
80 000 hl piva. Voda k várkám byla vedena z vlast-
ních zdrojů v Kamenném Dvoře, osadě vzdálené
od Kynšperka jen pár kilometrů jihovýchodně
a nalézající se v úpatí Slavkovského lesa. Roku 1911,
jako důsledek pokračující modernizace stávajících
výrobních provozů, byl do pivovaru zřízen vodovod.
Hlavou rodiny byl tehdy Jiří Karel Haas, sládkem,
který stál za základní modernizací, Josef Hakl, pivo-
varník nahrazující předchozího sládka Haberzettla.
Dosavadní funkce správce pivovaru byla zdůrazněna
jmenováním ředitele podniku, jímž se stal místní
Němec Karl Heinrich, za něhož produkce pivovaru
dosáhla vrcholu. Tragický propad v produkci zna-
menalo období první světové války, kdy výstav
poklesl i pod desetinu předválečného stavu. Z krize
se kynšperští poměrně záhy vzkřísili a v počátečním
období masarykovské republiky produkovali zpr-
vu třetinu, posléze polovinu někdejší produkce.
Podnik byl znovu modernizován, novinkou byla in-
stalace stáčírny lahví, myčky apod. Hacklovým
nástupcem byl jmenován Bedřich Watzka, další
erudovaný sládek, jehož roku 1937 vystřídal Karl
Mörl, jenž provedl jemu svěřený podnik druhou
světovou válkou. Haasům tehdy vládla žena,
Olga Haasová z Hasenfelsu, po níž se posledním
soukromým vlastníkem pivovarského podniku stal
Jiří Julius Haas.
Pivovar Kynšperk

5. Pivovarnictví v historickém fondu
1.
Pivovarnictví v historickém fondu
Pivovarnická literatura souvisela na jedné straně
s rozvojem potravinářské chemie, jejímž průkopníkem
byl Justus von Liebig, na druhé straně s inovacemi
v samotném pivovarnictví. Pevné včlenění pivo-
varnictví do kvasné chemie, jako nově vzniklého
oboru potravinářské chemie, lze připsat právě Josefu
Karlu Napoleonu Ballingovi, jenž je v historickém fon-
du NTK zastoupen především svým nejrozsáhlejším
dílem Gährungschemie (Kvasná chemie). V odborné
posloupnosti potom následují díla dalších kvas-
ných chemiků či odborníků na pivovarnictví, z nichž
nejznámější jsou František Chodounský (Několik listů
o pivě a pivovarnictví), Josef Tomáš Suk (Nový Poupě.
Katechismus pro sladovnické učenníky a tovaryše)
a především Antonín Bělohoubek, jehož dílo patří
v pivovarnické literatuře k nejrozsáhlejším. Právě na
šíři Bělohoubkova záběru lze vidět, jak se pivovarnická
literatura vymanila z krunýře kvasné chemie a stala se
svým způsobem interdisciplinární. Bělohoubek psal
o zakládání pivovarů, o vrchním kvašení, o droždí, o pa-
tologii ječmene a podobně. V české společnosti, kde
patří konzumace piva k zásadním národním charak-
teristikám, sice pivovarnická literatura nijak šířeji ne-
rezonuje, ale například na díle Zikmunda Wintera,
Čeňka Zíbrta a dalších historiků a etnografů lze vidět,
že pivo se stalo konstantním kulturním fenoménem.
2. 3.
vystavené dokumenty
1. Alois Mollenda: Hospodá ská technologie
Praha, 1909
2. Josef Tomášš Suk: Nový Poup - Katechismus
pro sladovnické u enníky a tovaryšše jakožž
i pro kažždého, kdožž snadným zp sobem o
základech va ení piva pou ení hledá
Praha, 1880
3. Nový Poup v kompaktním formátu CD
Pivovar Kynšperk
Pivovarnictví v historickém fondu NTK

6. Kvasná a potravinářská chemie
1.
Justus von Liebig: Je libo bujón v kostce? Dílo Justa von Liebiga
Symbolem vzestupu potravinářské chemie je kostka Dr. Justus Liebig´s Verhältniss zur Pflanzenphysiologie/
instantního hovězího bujónu (tehdy psáno fran- Poměr dr. Justa von Liebiga k fyziologii rostlin
couzsky bouillon), jeden z mnoha vynálezů zakla- Kniha je ukázkou vlivu známého německého chemika
datele agrochemie Justa von Liebiga. S instantními na řadu oborů, v tomto případě na nově ustavený
kostkami se posléze roztrhl pytel, protože i kladen- obor fyziologie rostlin. Autorem krátké, ale důležité
ský sládek, alchymista a majitel pivovaru Otakar studie je Hugo Mohl, jeden z nejlepších německých
Zachar vymyslel „pivo v prášku“ tedy v kostce,
, botaniků první poloviny 19 .století.
vynález, který se na rozdíl od bujónu neujal. Justus
Liebig (1803–1873) má na svém kontě řadu dalších Anleitung zur Analyse organischer Körper/ Úvod
vynálezů, mimo jiné mu vděčíme či spíše nevděčíme do analýzy organických těles
za chemizaci zemědělství. Je kromě agrochemie zak- Jedna z ukázek Liebigova zavádění kvantifikačních
ladatelem moderní organické analýzy, jež mu umožnila metod i do „říše organického“ Kniha je vlastně jed-
.
analyzovat desítky dnes běžně známých sloučenin ním z prvních teoretických textů zakládajících později
jako například kofein. Jeho kniha Die Chemie in ihrer institucionalizovaný obor biochemie.
Anwendung auf Agricultur und Physiologie (1843), jež
je v historickém fondu NTK spolu s dalšími díly, patří Die Grundsätze der Agricultur-Chemie/ Základy
k zakládajícím textům oboru. V knize Die organische zemědělské chemie
Chemie z roku 1840 Liebig popsal jako první na světě Zásadní dílo, které přispělo ke vzniku dvou nových
koloběh živin v půdě. oborů – zemědělské a potravinářské chemie. Kromě
Kvasná chemie, jejímž byl Balling Napoleonem, patří pozitivních účinků však znamenalo i první myšlenkový
spolu s agrochemií do širokého proudu potravinářské impuls k pozdější masivní chemizaci zemědělství.
chemie. Ta naše dietetické zvyklosti na jedné straně
zlepšila (vyšší přísun kalorií), na druhé svou chemizací
potravinářského průmyslu zhoršila. Dnešní pasteri-
zované pivo už neskýtá takový požitek jako jeho ne-
upravovaní předchůdci.
2. 3.
vystavené dokumenty
1. Justus von Liebig: Die Grundsätze der
Agricultur-Chemie mit Rücksicht auf die in
England angestellten Untersuchungen
Braunschweig, 1855
2. Justus von Liebig: Anleitung zur Analyse
organischer körper
Braunschweig, 1853
3. Hugo von Mohl: Dr. Justus Liebig’’s Verhält-
niss zur Panzenphysiologie
Tübingen, 1843
Pivovar Kynšperk
Kvasná a potraviná ská chemie

7. František Ondřej Poupě
(1753–1805)
Reprodukce prvního vydání německy psané
Poupětovy knihy o pivovarnictví z fondu
Moravské zemské knihovny v Brně. Jeho první
kniha v češtině s názvem “Počátkowé zák-
ladného naučenj o Wařenj Piwa pro Učedlnjky,
Towarysse, Sládky, pro každého hospodáře,
kterýž té wěcy dokonale wyučen býti žádá :
mjmo theoretyckypraktyckého wyswětlenj, proč
staročeské piwo“ vyšla v Olomouci roku 1801.
Karel Josef Napoleon Balling Ballingovi předchůdci
(1805 –1868) K těm nejvýznamnějším patří František Ondřej
Poupě (1753–1805), který je považován za za-
kladatele odborného pivovarnictví. Jeho kniha
Počátkové základního naučení o vaření piva (1801)
je první českou odbornou učebnicí o pivovar-
nictví. Jako první u nás popsal výrobní procedury,
což mu vyneslo kritiku za prozrazení střežených
tajemství receptur. Jeho exaktní přístup – měření
teploty a zavedení takzvané pivní váhy – ho vehnal
do společenské izolace a existenčních nesnází.
Teprve až v poslední dekádě svého života mohl
díky osvícenosti šlechty (Clam-Martinicové) uplat-
nit svoje výrobní inovace. Zemřel však dříve, než
mohl svou průkopnickou činnost plněji rozvinout.
Balling – životopis Napoleonova jmenovce Balling jako knihovník
Na rozdíl od Curzia Malaparta, který si zvolil jako O Leibnizovi v roli kurfiřtského knihovníka v Hanno-
pseudonym antijméno slavného vojevůdce, vyjádřil veru se traduje, že když někdo dostal ten výstřední
Balling svůj obdiv k šiřiteli francouzské revoluce vo- nápad si u filozofa půjčit nějakou knihu, Gottfried
jenskou cestou přidáním jména Napoleon ke svým Wilhelm ho nemilosrdně vypověděl ze dveří.
dosavadním třem. Mělo to svou logiku, protože Na rozdíl od něj se Balling pečlivě ujal svých
právě Napoleonem řízená kontinentální blokáda povinností knihovníka polytechnického ústavu.
drasticky omezila dodávku třtinového cukru do Balling jako první soustředil dosud rozptýlený
Evropy, což způsobilo revoluci v potravinářském knižní fond do jednoho celku. Na tuto koncentra-
průmyslu. Zoufalý nedostatek tehdejší „strate- ci fondu pak navázala knihovnická systemizace,
gické potravinářské suroviny“ vedl k obratu zájmu rovněž spjatá s Ballingovou knihovnickou činností.
o dosud nevyužívanou okopaninu. Volba jména Původní členění knižního fondu vyplývá z tehdejší
Napoleon však nebyla výrazem úcty k vědeckým klasifikace věd. Akviziční strategie Ballinga včetně
zásluhám dobrodruha z Korsiky, ale k jeho vojen- jeho předchůdců a pokračovatelů nebyla ve všech
ským schopnostem. směrech důsledná, protože odrážela jejich osobní
V patnácti letech, tedy v roce 1820 nastoupil Balling vědecké a kulturní preference.
na pražskou polytechniku. Studoval matematiku S Ballingovou knihovnickou činností souvisí jeho
u Františka Josefa Gerstnera, přírodopis u Franze pedagogické působení na pražské polytechnice,
Xavera Zippeho a chemii u Josefa Johanna kde přednášel o zemědělské a kvasné chemii,
Steinmanna. Krátce pracoval jako praktikant v pivovarnictví, octařství a vinopalnictví, později
železárnách. V roce 1824 působil jako asistent o tehdy značně vzkvétajícím cukrovarnictví. Jako
profesora Steinmanna a v roce 1835 byl jmenov- v jiných oblastech i v knihovnictví spatřoval Balling
án profesorem všeobecné a technické chemie. prostředek k vědecké činnosti své i svých studentů.
Jako většina vědců jeho doby na tomto území psal
německy, ale sám se zasloužil o bilingvní vyučování
na pražské polytechnice, jež zde začalo v roce 1864.
Své vědecké renomé předal svému zeti Antonínu
Bělohoubkovi. Ten jako kvasný chemik navazoval
na svého tchána nejen oborem, ale i rozsáhlou
publikační činností.
Balling a jeho předchůdci

8. Karel Josef Napoleon Balling
Ballingova medaile
-
-
-
1.
2. 3.
vystavené dokumenty
1. Medaile K.J.N. Ballinga, líc a rub
2. Carl J. N. Balling: Die Gährungschemie.
II. Band, Die Bierbrauerei
Praha, 1845
3. Carl J. N. Balling: Die Gährungschemie.
I. Band, Die Algemeine Gährungschemie und
Die Bereitung des Weines
Praha, 1945
Pivovar Kynšperk
Karel Josef Napoleon Balling

9. Balling a jeho pokra ovatelé
Ballingovi pokračovatelé
Mezi Ballingovy pokračovatele patřil především
přední č eský odborník na pivovarnictví František
Chodounský (1845–1924), autor základního díla
Pivovarství. Potřeba nahradit první odborné pivo-
varnické dílo v češtině od Františka Ondřeje Poupěte
vedla dlouholetého redaktora č asopisu Č eský
sládek Josefa Tomáše Suka (1842–1878) po sed-
mdesáti letech od vydání Poupětova díla k napsání
nové příručky s názvem Nový Poupě, která zohled-
nila nové poznatky v pivovarnictví a kvasné chemii
obzvláště. K nejvšestrannějším odborníkům patřil
Ballingův zeť a přední obhájce pravosti Rukopisů
Antonín Bělohoubek (1845–1910), který napsal velké
množství knih nejen o pivovarnictví a kvasné chemii.
vitrina9-11_balling.indd 1 11/26/10 22:10
1. 2.
vystavené dokumenty
1. Františšek Chodounský: Pivovarství /
Františšek Hejtmánek: Správa pivovaru
Praha, 1905
2. Antonín B lohoubek: N kolik slov o stavb a
za izování pivovar v
Praha, 1875
Pivovar Kynšperk
Balling a jeho pokra ovatelé

10. Když se pivo nese Čeněk Zíbrt a pivo
Když sem bejval sládkem, Pivem jako kulturně-historickým tématem se za-
točíval sem šátkem,
neničko sem provazníkem,
bývala řada českých historiků, etnografů a kulturo-
točím kolovrátkem. logů. Z těch nejznámějších jsou to Zikmund Winter
Pivíčko, pivo, pivo červený,
bez tebe, pivíčko, veseloučko nejní.
a Čeněk Zíbrt, v pozdější době například Vladimír
Chmelíčku, chmeli, chmeli zelený, Borecký. Pijácké písně však sbíral už Jan Jeník z
bez tebe, chmelíčku, pivíčko není.
Kdyby si, chmel, po hradbách nelez, Bratřic a v tomto ohledu na něj navazoval i Čeněk
tak bys nenadělal z panenek nevěst. Zíbrt (1864–1932). Zíbrt stál mimo souřadnice
Český Lid 1895, IV., str. 503. převládající české politické historie a jeho příklon
ke kulturní historii ho váže spíše ke kulturní
historii německé, jejímž nejpřednějším exponen-
tem byl Jacob Burckhardt. Na druhou stranu
poměřováním právě s Burckhardtovými kul-
turně-dějinnými syntézami o starověku a renesanci
se Zíbrtovo dílo jeví jako projev pozdější české
Hodný sládek
„drobné práce”. Zíbrtovo dílo, podobně jako
Opovrhnutí s vodou pijícím
(Nápěv 744.) Winterovo, jež je mylně ztotožňováno s dnešními
V tom Klášteře
Kdož by se měl piva báti, „Alltagsgeschichte”, nepřekračuje svou heur-
Nesmí se mezi nás dráti.
je tam pivovárek Kdo se piva bojí, istickou fázi a je bytostně neinterpretativní.
V tom Klášteře
je tam pivovár;
S vodou se spokojí,
Věřte, bratři milí,
Z hlediska shromažďování historického materiálu
Ten za nic nestojí. je však Zíbrtovo dílo cenné. Pivní kultuře věnoval
je tam sládek hodný,
vaří pivo dobrý :
Pojďme od něj, nechme ho,
Píti vodu samého.
Zíbrt tři knihy, jež všechny vyšly nákladem majitele
já bych je sám kladenského pivovaru, spisovatele a alchymisty
všecko vybumbal. Jiříček K., Zpěvník II, č. 60.
Otakara Zachara. Jsou to Pivo v písních lidových
Z Budějovicka. – Erben, a znárodnělých, 1909; Sladovnické obyčeje, zábavy,
Písně (nové vydání), str. 408.
slavnosti a pověry v nákladnických domech a
pivovárech český ch, 1910; a Listy z kulturních
dějin městských pivovarů v zemích Českých, 1911.
Testament pijáka
V hrobě až já budu hníti,
milovaní přátelé!
místo pomníku mi vsaďte
na hrob můj keř ze chmele.
V obroubení místo trávy
nasejte mi ječmene,
že mi ty bylinky drahé,
ať si každý vzpomene.
Na Vše Svaté a Dušičky
pláč mi žádný netropte,
místo slz mázem ležáka
hrobeček mně pokropte:
Nic Vám zanechat nemohu,
tu jen žízeň ubohou,
avšak tu Vy sami máte,
nepotřebujete mou.
Za vděk vemte tedy s přáním,
pivo by Vám chutnalo
a na mne si vzpomínáním
bol a trud by zahnalo.
V úpravě písní jarmarečních v Praze
u Kateřiny Jeřábkové 1860.
Pivo v životě lidu českého

11. Pivečko Aby pivo nezvětřilo
Když pivečko pění, Aby pivo nezvětřilo, a kdyby zvětřilo, aby zase
v světe nad ně není;
kdo že pít nám brání
k své chuti přišlo, učiň takto : vezmi koliandru jeden
třeba do skonání? lot, anýzu jeden lot, k tomu kafru, co rozumíš,
Pivečko má pěnu,
to spolu s popelem hvozdovým z dříví bukovým
a z nás nikdo ženu, (smíchej), dej to do břečky, zvař to v hromadu dobře,
nad pivečko není,
kdo chce, ať se žení. ať nevykypí, potom do každého sudu vlej, nestane
se nic, aby zvětřilo, nýbrž přijde zase k svý chuty.
Lepší dobrá sklenka
než falešná ženka, Jest zkušeno.
po hubičce sládne,
a starosti žádné.
Když je pivo pravé,
však je také zdravé,
ve zlém i tom pěkném,
Instrukce Viléma z Rožmberka purkrabímu
do pravdy si řeknem. Krumlovskému o pivu 1556
Nelibo-li komu,
Pivovár. Item purkrabie ať též každého dne, kterak
ať jde tiše domů. se vaří a pivo vyčišťuje, dohlídá, a to ať se pořádně
Než se rozejdeme,
my si připíjeme! do pivnic spravuje. Item mláto ať se pořádně
do dvorů vozí.
J. V. Sládek, Směska, str. 60.
Item při chmele brání k pivu vaření ať purkra-
bie s pilností dohlídá, aby se v tom míra, řád
a upřímnost zachovávala, aby mi také každého času
o tom zpravá dáti mohl. (Kalousek, Archiv Český
XXII. 1905, str. 159.)
Starý mládenec
Kdybych já měl ženu, Kdybych já měl ženu
žil bych o vodě, jako v lese drozd,
neseděl bych pořád však bych já si zpíval
u vás v hospodě. také doma dost.
Kdybych já měl ženu Kdybych já měl ženu
šel bych domů spát, třeba maličkou,
sotva by mne zdržel radš bych se s ní těšil
hodný kamarád. než s tou opičkou.
J. V. Sládek, Písničky, str. 56.
Točení
Ach, lidé učení, Točí se světnice,
co je tu točení, točí se sklenice,
nežli se dotočí ta hezká sklepnice
ten velký svět! točí se též.
Ale ta maličká Ještě s tou maličkou,
u hodin ručička ještě s tou slzičkou,
ta se nám otočí ještě s tou skleničkou
přes půlnoc hned. do sklepa skoč!
Ach, lidé učení, Však budem pod stolem,
co je tu točení, než nad hor vrcholem
nade mnou, přede mnou slunko se vytočí. -
pohleď, kam chceš! Šenkýři toč!
J. V. Sládek, Písničky, str. 51.
Pivo v životě lidu českého

12. Pivo v kramářských písních
Kramářská píseň je označení pro osobitý druh lite-
ratury, který stojí na pomezí umělé literatury
a lidové slovesnosti. Drobné veršované tisky byly
původně určené nikoli ke čtení, jak ho známe my,
ale k hlasitému přednášení (předzpívávání). Míva-
jí uveden nápěv podle jiné známé písně. Vydávat
se začaly už podstatně dříve, mají svůj původ
ve veršovaných letácích ze 16. století a největší
obliby dosáhly v 18. a 19. století.
Původně byly náboženské, moralistické nebo
měly zpravodajskou funkci. Postupně ale stále
více převažovala funkce zábavní. Drobné tisky byly
podstatně levnější než knihy, mohly si je tedy do-
volit široké vrstvy obyvatelstva. Kramářské písně
odrážejí jejich postoje a oblíbená témata. Nejen
proto, že kramářští zpěváci potřebovali své zboží
prodat a proto ho přizpůsobovali vkusu a potřebám
publika, ale protože č asto pocházeli ze stejného
prostředí.
Jejich pozornosti pochopitelně neuniklo ani to, co
dnes souhrnně nazýváme „návykovými látkami“
– káva, tabák a hlavně alkoholické nápoje.
Ve starší době bylo kritizováno nemírné pití
(obžerství, smrtelný hřích), za které hrozil
i nadpřirozený trest. Kritika přetrvala, ale zvláště
v 19. století vedle ní najdeme mnoho humorně
pojatých písní „ze života“ a písní pijáckých.
Pokud se chtěl někdo napít alkoholu, měl na výběr
pivo, víno nebo pálenku. Pít víno nebylo v okruhu
posluchačů kramářských písní příliš běžné, kořalka
zase neměla (právem) dobrou pověst.
Když v první polovině 19. století dorazilo do českých
zemí abstinentské hnutí, brojilo hlavně proti ní.
Pivo bylo naopak doporučováno jako pozitivní
a zdraví prospěšný nápoj. Samozřejmě pouze při
umírněné konzumaci. Důvodem propagace absti-
nence nebyly zdravotní, ale spíše sociální dopady
pití. Rodina alkoholika se mohla velmi snadno do-
stat do nezvládnutelných dluhů a bídy.
Pokud si piják nesl domů „opičku“ mohlo se mu
,
snadno stát, že ho manželka nechala stát přede
dveřmi. Kramářské písně jsou plné komických
rozhovorů opilého muže s manželkou. Najdou se
i opačné případy, kdy „pijákem“ je žena. Ta ovšem
popíjela doma nebo u muziky nebo alespoň
holdovala kávě (což, stejně jako pití alkoholu, ruino-
valo rodinný rozpočet).
Na druhou stranu přátelské posezení v hospodě
u chmelového moku bylo ve své podstatě pozi-
tivním a vlasteneckým počinem, ke kterému
neodmyslitelně patřily č eské písně. Vydávaly se
české zpěvníky, ale nemohli chybět ani kramářští
zpěváci, kteří v hostincích a na zábavách nacházeli
svou klientelu. Proto mezi kramářskými tisky na-
jdeme i nejednu píseň oslavující dobré vlastnosti
pěnivého moku.
Iva Bydžovská (Knihovna Národního muzea ČR)
ukázky kramářských písní
z fondu Knihovny Národního muzea
Pivo v kramářských písních

13. Pivo v kramářských písních

14. Pokrok je nezadržitelný, lidská vůle obdivuhodná. Duch století elektřiny vane i Křimicemi. Res-
tauratér Pastrňák (sedící vlevo) a konstruktér Kasparides (sedící vpravo) zde předvádějí nový
vynález. – Zdá se však, že právě v této chvíli jejich pivní automat nepracuje, jak by měl. Na otázku
proč je tomu tak, odpovídají: I funguje, a dobře funguje, většinou na něj stačí zatlouct pěstí.
Jenomže teď se nám podavač piva ožral tak, že ať s ním pajtlujeme jak pajtlujeme, nemůžeme
ho probudit. Ale to nic, pánové, to spraví kýbl studený vody, zrovna jsme pro něj poslali.
Ivan Wernisch
Jurda a Čurda, písečtí dopisovatelé Národních Někteří hosté restaurace U Faltýnků nejenom, že se neodrážejí v zrcadle na místní
listů. Jurda (sedící níže) byl zřejmě tím, kdo psal, toaletě, ale vyhýbají se i oku fotografického aparátu. Jen ta piva na stole je prozrazují.
Čurda (sedící výše) běhal prý po městě a sháněl
novinky. Též chodil pro pivo. Petr Hruška
Ivan Wernisch
Ten příběh o hraběnce zůstal nedovyprávěný. Když se sešli příště, už na něj všichni V Bučicích mají obecního slouhu, který se jme-
zapomněli. Možná, že by změnil jejich osudy, kdoví. Ale třeba k horšímu. nuje Fu. Kdy, odkud a jak se tam vzal, to si už asi
sotva někdo pamatuje, protože Bučičané jsou
Petr Hruška všichni imrvídr namor. – Ale co – ten Fu je sice
Číňan, ale chlastá jako našinec.
Ivan Wernisch
Byl jednou jeden svět

15. Ivan Johann Wernisch se narodil 18. června 1942
v Praze, kde také nyní žije. Publikoval vice než dvě
desítky básnických sbírek, z nichž nejdůležitější
pro něj byla vždycky ta, na které právě pracoval.
Petr Hruška se narodil 15. června 1949 v Teplicích.
Žije v Praze a ve Stoječíně poblíž Slavonic. Působí
jako fotograf (Tiché labyrinty, 1996, s doprovod-
ným textem Michala Ajvaze), roku 2006 vystavoval
v Lucerně a rok nato v Týnské literární kavárně.
S Janem Pelánkem uspořádal retrospektivní výsta-
vu Josefa Váchala (Rudolfinum, 1994–1995) a spo-
lupracoval také na Váchalově monografii (1994).
Byl jednou jeden svět
Fotografie a pohlednice z let 1890–1910, archiv Petr Hruška

16. Ing. arch. František Müller je v současné době
hlavním architektem Kladna, na svém kontě
má stovky nejrůznějších výtvarných projevů,
prostřednictvím nichž komentuje aktuální události
i obecné životní otázky. Ač je jeho výtvarný styl na
první pohled identifikovatelný, používá ve svých
někdy i rozsáhlých cyklech nejrůznější grafické
techniky od suché jehly až k linorytům. Pro jeho
cykly je rovněž příznačné, že ve svých grafikách
hojně cituje nejrůznější známé obrazy, jako např.
v tomto pivním cyklu Výkřik od Edvarda Muncha.
Věnuje se též velkoformátové malbě a kresbě,
které jsou výrazně inspirované pop-artem. Pop-
artové inspirace jsou patrné i v jeho grafikách, zde
se však prolínají s domácí tradicí (Váchal, Kobliha
atd.). Je členem punkové skupiny Do řady!
Sex, jednourock’n’roll
Byl pivo a jeden svět
Fotografie a pohlednice z let 1890–1910, archiv Petr Hruška